Jak geopolitika a inflace mění uvažování investorů
Předpoklad, že inflace je definitivně pod kontrolou a úrokové sazby půjdou už jen dolů, v roce 2026 padl během několika málo měsíců. Česká národní banka v červnu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, Evropská centrální banka zvedla depozitní sazbu v červnu a v září celkem o půl procentního bodu na 2,50 % a americký Fed v září zvýšil sazby poprvé od roku 2023, a to na pásmo 3,75 až 4 %. Evropská centrální banka tento krok výslovně spojuje s inflačními tlaky plynoucími z konfliktu na Blízkém východě. V Česku navíc podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla meziroční inflace mezi srpnem a zářím z 1,9 na 2,5 % a samotné energie zdražily o 5,9 %.
Druhá změna je méně nápadná, ale podstatnější, protože se týká otázek, které si investoři kladou. „Méně se ptáme na to, co nám vynese nejvíc procent, a daleko víc řešíme, co portfolio udělá, když se věci vyvinou jinak,“ říká Jan Vašík, spoluzakladatel Quartum Capital SICAV. Podle zprávy UBS Global Family Office Report 2026 plánuje 60 % rodinných kanceláří v příštích dvanácti měsících změnit dlouhodobé rozložení majetku, přičemž v letech 2020 až 2025 se tento podíl stabilně držel mezi 25 a 37 %.
Za hlavní riziko nejbližšího roku přitom 64 % z nich považuje rozsáhlý geopolitický konflikt. Tyto obavy se zatím nepromítají do žádného velkého přeskupování. Stále jde především o plány, které počítají s drobnými přesuny o jeden až tři procentní body u jednotlivých tříd aktiv. Co ovšem zůstává, je zásadní změna uvažování, která se do portfolií bude propisovat postupně v horizontu několika let.
Rizika, která se dlouho neukázala
Při stavbě portfolia investoři nejčastěji podceňují rizika, která se delší dobu neprojevila. V roce 2022 ztratil americký index S&P 500 přes 18 % a široký index amerických dluhopisů kolem 13 %. Klasické portfolio složené z 60 % akcií a 40 % dluhopisů tak skončilo zhruba 14 % v minusu, což byl jeho nejhorší výsledek od roku 2008.
Letos na jaře se tento vzorec v menší míře zopakoval. Během války s Íránem se výnos desetiletých amerických státních dluhopisů držel mezi 4 a 4,5 % a dluhopisy akciím v propadu nikterak nepomohly.
Druhým výrazným rizikem je pro českého investora měna. Dolar v minulém roce oslabil vůči koruně zhruba o 15 %, takže americké akcie sice vydělaly v dolarech kolem 16 %, ale globální akciové fondy přinesly českým investorům v korunách v průměru jen 9,4 %.
Třetím úskalím je falešný pocit, že má člověk majetek dobře rozložený. Není výjimkou situace, kdy se podnikatel cítí být dobře diverzifikovaný, protože vedle vlastní firmy vlastní několik nájemních bytů v Praze a značnou hotovost na termínovaných vkladech. Ve skutečnosti však všechno stojí na české koruně a domácí ekonomice. Jeden lokální šok by tak zasáhl firmu, nájemníky i úroky z vkladů najednou. Tato rizika nelze dopředu přesně odhadnout, protože vazby mezi aktivy se v krizích proměňují, lze je však pojmenovat dřív, než nastanou.
Skutečná role jednotlivých aktiv
Potíže obvykle nastávají v momentě, kdy se od jednotlivých složek portfolia čeká něco, k čemu nejsou určené. Akcie představují dlouhodobý zdroj růstu, zároveň je však nutné počítat s citelnými propady. Od roku 2000 proběhlo podle přehledu J.P. Morgan celkem devět poklesů amerického trhu o více než 10 %, přičemž návrat na předchozí maximum trval od několika týdnů po několik let.
„Představa, že dluhopisy podrží portfolio pokaždé, když akcie klesají, v recesi obvykle platí – při inflačním šoku nikoliv,“ míní Vašík.
Hotovost pak není investicí, ale likvidní rezervou a příležitostí, díky níž lze aktivně nakupovat ve chvíli, kdy jsou ostatní nuceni prodávat. České domácnosti jí drží mimořádně mnoho. Podle dat České národní banky měly na začátku roku na vkladech kolem 4,2 bilionu korun, zatímco v podílových fondech a fondech kvalifikovaných investorů leželo podle Asociace pro kapitálový trh v polovině roku dohromady 2,5 bilionu. Peníze ponechané na běžném účtu s úrokem kolem nuly přitom při 2,5% inflaci reálně ztrácejí kupní sílu.
Alternativní investice mají smysl tehdy, přinášejí-li do majetku vliv, který tradiční nástroje nepokrývají. Rodinné kanceláře jim podle UBS věnují 42 % majetku. Digitální aktiva drží zhruba čtvrtina z nich, obvykle kolem 1 % z hodnoty celého portfolia. Podíl prostředků směřovaných do blockchainového ekosystému by přitom mohl být výrazně vyšší, protože regulace celého odvětví udělala v posledních letech velký krok kupředu.
V Evropě platí jednotná pravidla nařízení MiCA a v Česku nad poskytovateli služeb s kryptoaktivy od února 2025 dohlíží Česká národní banka. Trh dnes nabízí řadu zajímavých možností s mnohem jasnějšími mantinely, což vyhovuje investorům s usazeným portfoliem, kteří hledají dynamický doplněk, nikoliv jeho náhradu. Přísnější pravidla nicméně snižují především riziko nespolehlivé protistrany, nikoliv samotné kolísání cen. U digitálních aktiv proto dál rozhoduje hlavně velikost pozice a délka investičního horizontu.
Geopolitická nejistota a past špatného načasování
Při vyhodnocování geopolitických událostí pomáhá striktně oddělit bezprostřední reakci trhu od způsobu, jakým se událost propisuje do reálné ekonomiky. Tržní reakce bývá zpravidla prudká, ale krátká. Podle analýzy LPL Research, která zkoumala přes dvě desítky velkých událostí od druhé světové války, ztratil index S&P 500 v průměru 4,4 %, dna dosáhl zhruba po 18 dnech a celou ztrátu vymazal za necelých 40 dní.
Letošní vývoj do tohoto vzorce přesně zapadl. Po vypuknutí války s Íránem klesl index podle J.P. Morgan přibližně o 9 %, avšak v polovině dubna už byl znovu na rekordu. Řada investorů v prvních dnech války prodala celá svá akciová portfolia v obavě z hlubšího pádu. Zpět nakupovali až v květnu po uklidnění zpráv, kdy už se index nacházel nad úrovní, ze které vystupovali. „Ztrátu v době geopolitického napětí investorům většinou nezpůsobí samotný konflikt, ale jejich vlastní unáhlené načasování,“ vysvětluje Jan Vašík.
Propsání události do ekonomiky naproti tomu bývá pomalejší a trvalejší. Konflikt zasáhl ekonomiku přes ceny energií a během půl roku se promítl do měnové politiky centrálních bank, které zvýšily sazby. Zbytečnou panikou je unáhlená reakce na titulky v médiích, zatímco rozumné je sledovat, zda se situace promítá do inflace, sazeb a firemních zisků.
Určité výjimky samozřejmě existují – například po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 v důsledku drahé ropy index ztratil téměř 17 % a ztrátu doháněl přes půl roku. Právě proto dává v akciové složce smysl nestavět na věštění geopolitiky, ale na systému s předem nastavenými pravidly, která na dramatické situace nereagují panikou.
Přestavba versus rutinní vyvažování
Mezi přestavbou portfolia a jeho vyvažováním je podstatný rozdíl. Přestavba, tedy změna dlouhodobého rozložení majetku, má smysl ve chvíli, kdy se změní cíle, horizont či potřeba peněz investora, anebo když přestal platit předpoklad, na kterém byla strategie postavena. Příkladem je situace, kdy se potvrdí, že dluhopisy akcie nevyvažují automaticky, nebo pokud by se inflace usadila trvale nad cíli centrálních bank.
Vyvažování neboli rebalancing je oproti tomu běžná údržba, která pouze vrací poměry aktiv k předem zvoleným vahám. Výzkum společnosti Vanguard doporučuje provádět kontrolu jednou ročně či pololetně a zasahovat při vychýlení zhruba o pět procentních bodů.
Nedělat nic je tedy legitimní krok pouze tehdy, když se opírá o existující plán. Nahodilé manévrování naopak stojí peníze. Podle J.P. Morgan vynesl index S&P 500 v letech 2005 až 2024 v průměru 10,6 % ročně. Kdo za těchto dvacet let vynechal deset nejlepších dnů, dosáhl pouze na 6,4 %, a při absenci dvaceti nejlepších dnů výnos klesl na 3,7 %. Vliv chování investorů potvrzují i data společnosti DALBAR – v roce 2024 zaostal průměrný investor do amerických akciových fondů za indexem o 8,5procentního bodu, zatímco v předchozím roce jen o 0,7procentního bodu. „Pravidla sepsaná v klidových časech mají pro portfolio mnohem větší hodnotu než jakákoli snaha předvídat, kam se trh pohne,“ říká Jan Vašík, spoluzakladatel Quartum Capital SICAV.
Tři chyby, které se u portfolií vyskytují nejčastěji
- Falešný pocit diverzifikace
Portfolio může obsahovat dvacet různých položek, a přesto stát na jediném vlivu – například na inflaci, dolaru nebo na výkonu české ekonomiky. Rok 2022 ukázal, že při inflačním šoku mohou akcie i dluhopisy tratit zároveň, a to klidně i dvouciferně.
- Nejdražší je prodej ve stresu
Nejhorší obchody nevznikají kvůli špatnému názoru na trh, ale z nutnosti shánět hotovost ve chvíli, kdy jsou ceny nejníže. Jediný geopolitický otřes v roce 1990 srazil americký trh téměř o 17 % a návrat trval přes půl roku. Peníze s krátkým horizontem je proto nutné od dlouhodobých investic striktně oddělovat.
- Rozhodování bez pravidel
Kdo začíná plánovat až v momentě poklesu, jedná pod tlakem a obvykle pozdě. Ztráta deseti nejlepších růstových dní za dvě dekády připraví investora o podstatnou část zhodnocení. Pravidla sepsaná v klidových časech mají mnohem větší hodnotu než jakákoli snaha předpovídat, kam se trh pohne.
Quartum Capital SICAV je fondem kvalifikovaných investorů dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, jeho akcionářem se může stát výhradně kvalifikovaný investor dle § 272 tohoto zákona. Správce upozorňuje investory, že hodnota investice do fondu může klesat i stoupat a návratnost původně investované částky není zaručena. Výkonnost fondu v předchozích obdobích nezaručuje stejnou nebo vyšší výkonnost v budoucnu.
Sdělení klíčových informací fondu (KID) je k dispozici na webu fondu www.quartumcapital.com anebo na webu investiční společnosti https://deltais.cz/fondy/quartum-capital-sicav.
Uvedené informace mají pouze informativní charakter a nepředstavují návrh na uzavření smlouvy nebo veřejnou nabídku podle občanského zákoníku.
